Geologie

Geologická mapa okolí Skryj na mapovém serveru České geologické služby

Geomorfologie

Skryje se nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků Plaské pahorkatiny zasahující do katastru od severozápadu a Křivoklátské vrchoviny zasahující od východu a jihu.

Provincie:	Česká vysočina
Subprovincie:	Poberounská
Oblast:	Brdská oblast	Plzeňská pahorkatina
Celek:	Křivoklátská vrchovina	Plaská pahorkatina
Podcelek:	Zbirožská vrchovina	Kralovická pahorkatina
Okrsek:	Vlastecká vrchovina	Radnická vrchovina

Dle © Demek J. et al., 2006

Vodstvo

Oblast Skyjí a okolí odvodňuje řeka Berounka, která tvoří severní okraj katastru Skryjí. Další významější vodní toky jsou Zbirožský potok, který oblast protíná při západním okraji a vlévá se do Berounky jako její pravostranný přítok na říčním kilometru 77,4, stejně tak jako je pravostranným přítokem Berounky Skryjský potok, který Skryje míjí na východě a vlévá se do Berounky v Luhu za mostem na říčním kilometru 75. Posledním z významných vodních toků je Oupořský potok, který se vlévá do Berounky opět zprava pod Týřovem na říčním kilometru 74.

Tok	Číslo hydrologického pořadí
Berounka	1-10-01-0020-0-00
Zbirožský potok	1-11-02-1230-0-00
Skryjský potok	1-11-02-1430-0-00
Oupořský potok	1-11-02-1450-0-00

Fauna

Skladba fauny je velmi rozmanitá a to především díky přirozenému charakteru zalesnění. V okolí žije cca 60 druhů savců, 120 ruhů hnízdících a 35 druhů tažných ptáků, 12 druhů obojživelníků, 8 druhů plazů, 110 druhů měkkýšů, 1500 druhů brouků, 750 druhů motýlů, 53 druhů mravenců či 28 druhů vážek. Z toho je 111 druhů zvířat chráněno zákonem např. rak kamenáč či tesařík obrovský.

 Flóra

V okolí se vykytuje více než 1800 druhů rostlin z toho 80 druhů dřevin a keřů. Mimo typických druhů jako dub zimní, javor babyka, buk lesní či jedle bělokorá se vyskytují i druhy typické pro suťové svahy např. tis červený na vrcholu Vosník nedaleko Skryj. Řada rostlin je chráněna zákonem jako např. lilie zlatohlavá, kavyl ivanův či koniklec luční.

Ochrana přírody

CHKO Křivoklátsko

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko rozkládající se na 62 792 ha v okresech Beroun, Kladno, Plzeň-sever, Rakovník a Rokycany přes prakticky celou Křivoklátskou vrchovinu a severní část Plaské pahorkatiny byla Ministerstvem kultury zřízena ke dni 24. listopadu 1978. Vlastní chráněná oblast je dále tvořena 24 maloplošnými chráněnými územími z čeho 4 jsou národní přírodní rezervace. Dále ji tvoří 16 přírodních rezervací, 5 přírodních památek a 64 objektů v kategorii chráněný strom (celkem 500 stromů). Nejvyšším bodem oblasti je vrchol Těchovín (616 m n.m.) nejnižším pak Berounka při opouštění oblasti (223 m n.m.) v Hýskově.
Sídlo Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko se nachází v obci Zbečno.
Husté zalesnění podél středního toku řeky Berounky, která jakoby tvoří páteř této oblasti, vděčí jistě oblibě českých panovníků v lovu ve zdejších hvozdech. To zabránilo významnějšímu rozvoji zemědělství a s tím spojenému odlesňování. Oblast spadá do mírně teplé klimatické oblasti, která i díky srážkovému stínu je poměrně suchá (rožní průměr srážek 500-550 mm) a teplá (roční průměrné teploty 7-8 °C). Přesto je tu velmi rozvinutá síť vodních toků tvořících velmi členitou krajinu s inverzním charakterem teplot v hlubokých údolích. Celková rozloha vodních ploch je cca 4 km2 (asi 0,6 % celé oblasti) přičemž Berounka představuje 230 ha, 30 ha potoky a 140 ha stojaté vody. Chudé jsou i zdroje podzemní vody, které jsou vázány především na geologické poruchy.
Květena v této oblasti čítá více než 1800 druhů rostlin, přičemž na dřeviny a keře připadá 80 různých druhů. Lesy, které zaujímají kolem 62 % plochy oblasti, jsou tvořeny typickými zástupci jako dub zimní, buk lesní, jeřáb břek či muk, jedle bělokorá, javor babyka. Typické jsou porosty suťových svahů, např. tis červený. Vyskytují se i zákonem chráněné rostliny jako kavyl ivanův, koniklec luční český načernalý či lilie zlatohlávek.

Národní park Křivoklátsko
Schválený záměr Ministerstva životního prostředí z roku 2008 by se dotkl bezprostředního okolí Skyj, neboť uvažovaný národní park o rozloze přibližně 102 km² by těsně sousedil s katastrem obce.

Biosférická rezervace UNESCO
Dříve než byla oblast křivoklátska na podzim roku 1978 prohlášena Chráněnou krajinou oblastí, došlo 1. března 1977 k uznání této oblasti  za biosférickou rezervaci UNESCO. V rámci mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra je vytvářena mezinárodní síť biosférických rezervací reprezentujících kulturní i přírodní krajiny, kde hraje důležitou roli i člověk a jeho aktivity. Křivoklátsko tak patří k více než 630 biosférickým rezervacím ve 119 zemích světa

Ptačí oblast NATURA 2000
Ptačí oblast Křivoklátsko o rozloze 31960 ha tvoří spolu s dalšími evropsky významnými lokalitami soustavu NATURA 2000. Od roku 2000 probíhala příprava návrhu ptačích oblastí, přičemž k vlastnímu vyhlášení došlo v roce 2004. Smyslem ptačí oblasti je zvláštní ochrana ptáků.

Lesnický park Křivoklátsko
Smyslem lesnického parku je vytvoření vzorového objektu trvale udržitelného lesního hospodářství, který by dokázal sladit všechny zájmy a aktivity v daném území a který by trvale poskytoval všechny funkce, které je schopen plnit. Prvním takovým Lesnickým parkem v České republice, který je součástí mezinárodní sítě modelových lesů The International Model Forest Network (IMFN), se stal 13. května 2010 Lesnický park Křivoklátsko.

Bližší informace o Lesnickém parku Křivoklátsko na webových stránkách Lesy ČR.

Národní přírodní rezervace Týřov

Tato národní přírodní rezervace vznikla roku 1984 sloučením přírodní rezervace Týřovické skály-Oupoř a Týřovické tisy, které byly vyhlášeny již roku 1933. Jedná se o jednu z nejcennějších oblastí CHKO Křivoklátsko tvořenou hlubokými kaňony, příkrými srázy či výskytem tzv. pleší s velkou diverzitou stanovišť. Z hlediska ochrany přírody jsou nejcenějšími biotopy údolní jasanovo-olšové luhy Oupořského potoka a suťové lesy na stráních kolem něj. Celková výměra národní přírodní rezervace činí 420,56 ha.

Podrobnější informace o NPR Týřov na Wikipedii.

Přírodní rezervace Jezírka
Přírodní rezervace Jezírka, běžně nazývaná Skryjská jezírka, o výměře 59 ha byla vyhlášena 9.10.1995. Jezírka leží na Zbirožském potoce 3 km jihozápadně od Skryj.

Bližší informace na těchto stránkách v sekci K vidění v okolí.

Přírodní památka Skryjsko-týřovické kambrium
Zvláště chráněné území o rozloze 29.77 ha se nacházející se po obou březích Berounky v blízkosti mostu. Důvodem ochrany je výskyt kambrické fosilní fauny ve skryjsko-týřovické oblasti Barrnadienu. Ochrana byla vyhlášena v roce 2011.

Bližší informace na těchto stránkách v sekci Zajímavosti Skryjí.

---

Autoři fotografií fauny a flóry:

• „Steinkrebs“ od Christoph Leeb – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Steinkrebs.jpg#/media/File:Steinkrebs.jpg
• „Le grand capricorne“ od Didier Descouens – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY 4.0 via Wikimedia Commons – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Le_grand_capricorne.jpg#/media/File:Le_grand_capricorne.jpg
• „Türkenbund ganz“. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:T%C3%BCrkenbund_ganz.jpg#/media/File:T%C3%BCrkenbund_ganz.jpg
• „Stipa-pennata-fruiting“ od Sten Porse – Own photo, taken on Mont Ventoux, Provence.. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Stipa-pennata-fruiting.JPG#/media/File:Stipa-pennata-fruiting.JPG
• „Pulsatilla pratensis in natural monument Kalvarie v Motole in spring 2012 (5)“ od Chmee2 – Vlastní dílo. Licencováno pod CC BY-SA 3.0 via Wikimedia Commons – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pulsatilla_pratensis_in_natural_monument_Kalvarie_v_Motole_in_spring_2012_(5).JPG#/media/File:Pulsatilla_pratensis_in_natural_monument_Kalvarie_v_Motole_in_spring_2012_(5).JPG