Když jsem nedávno poslouchal nové CD Démophobie Třetí poloha, zaujala mě skladba V Týřově, pojednávající o jisté pověsti či legendě pojící se se stejnojmenným hradem. A zaujala hned ze tří důvodů: K Týřovu mám osobní vztah, neboť je coby kamenem dohodil od chaty na Berounce, kde se tak rád vracím do náruče čisté matky přírody. Potom, jak se o Týřovu a jeho legendách doslechl Déma zabývající se svou tvorbou Plzní a Plzeňskem? A třetí důvod? Jak to, že jsem o tom ještě nikdy neslyšel. A tak jsem trochu pátral a víceméně uspokojivě si odpověděl na všechny otázky. Začnu od konce. V běžně dostupných pramenech o hradu Týřov se totiž o této legendě prakticky nic nepraví. Proto když jsem se pídil po historii hradu, tuto legendu jsem prostě minul, neboť patrně poprvé tuto legendu pod názvem Teyřov – Plzeňský synek dvanáct zakletých dívek na Teyřově publikoval Jaroslav Schiebl v 13. čísle Plzně v pověsti, legendě, tradici a škádlivce, které vyšlo již v roce 1934 (díky Haničce za zapůjčení). Zde byla pověst o Týřově zařazena do Pověstí plzeňského okolí a tak se tedy patrně dostala i do hledáčku Démy. Ovšem v souvislosti s Plzeňskem, nikoliv však Rakovnickem či Křivoklátskem, kde bych to logicky očekával. Celý příspěvek →